SESTŘIČKY V PREN.VÝVOJI, EGYPT

Vnímám klid, velký krásný klid. Klid a prázdnotu – ale není to prázdnota nepříjemná – je to takový nádherně klidný svět, oproštěný od všech strachů, neg.emocí.... prostě svět čisté lásky, čistých duší....

Pak vnímám smutek, obrovský smutek,pláč, smutek, prázdnota (ale ta negativní prázdnota)

Dvojčátka – obě holčičky – v prenatálním vývoji – nádherný klidný vztah, láskyplný vztah !! opravdu krásný (často u dvojčátek v prenat.vývoji vnímám soupeření – rivalitu – boj o city rodičů, boj o prostor, boj o zdraví, boj o pořadí u porodu,......) - u těchto holčiček ale cítím až andělskou něhu, lásku – jakoby si ponechaly celou dobu prenatálního vývoje všechny energie, které si přenesly ze Světla (z Nebe) – tedy to, co po inkarnaci (po početí) rychle duše zapomíná – cítím opravdu krásný laskavý klid, souznění, porozumění...

- ale už zase cítím ten smutek, hodně velký smutek

- poslední trimestr těhotenství

-Vy jste jednou z holčiček= miminko 1.

Miminko 1. začíná vnímat smutek, strach, obavy – dostávají se k nim i přes jejich nádhernou rovnováhu

- je to smutek maminky – byla zpočátku velmi štastná, těhotenství jí velmi prospívalo, ale když se v posledním trimestru od porodní báby dozvídá, že pravděpodobně miminka budou dvě, přepadnou jí obavy – obavy o to, které z miminek bude následníkem trůnu - maminka je velmi citlivá a něžná a dovede si představit, jaké to bude pro druhého sourozence, když budou oba stejně staří – ale jen jeden bude následníkem

- prosí Boha, aby to bylo tak, že čeká chlapce a děvče a jaby se ako první se narodil chlapec – tím by se podle ní mnohé vyřešilo

neklid a nejistota mamince začínají stále více stahovat srdíčko

- na miminka se tato nejistota velmi silně přenáší – do té doby bylo vše tak krásné, něžné, jemné, sladké – a najednou jakoby se objevovaly ostré trny

- nádherná harmonie mezi nimi (i v každé z nich!!!) se začíná ztrácet, rozpouštět v pocitech nejistoty

- pořád jsou ale jejich srdíčka naplněna láskou – a to tak silnou, že myslí zejména jedna na druhou (více než na sebe)

- není zde faleš a boj o to, která se narodí dřív, která bude oblíbenější – ale naopak – vzájemně si dávají přednost, jedna chce pro druhou to nejlepší... s maminky nejistotou se vytrácí jejich jistota pocitu, že důležité je láskyplně myslet sama na sebe – protože čím víc uděláme pro sebe a jsme tedy ve větší a větší rovnováze, tím více lásky, harmonie a RADOSTI pak máme pro druhé

- holčičkám se nelíbí rostoucí nejistota přicházející od maminky : proč nám (a také Bohu - Vesmíru) nedá více důvěry, že bychom to zvládly ???? že je mezi námi tolik lásky, že až dospějeme, jistě najdeme řešení! Proč maminka přestala věřit sama sobě a lásce svého hodného muže, proč přestala věřit, že nám předali dost lásky ??? proč se o nás bojí ? Proč nedůvěřuje ? Proč nedůvěřuje Vesmíru, že tak jak to bude, to bude pro všechny nejlepší ? Proč se nutí do toho přát si jako prvorozeného chlapce ?? Proč myslí, že je to jediné řešení ? proč nedává prostor lásce ???

- vnímám další vývoj ( tu jeho nádhernou harmonii) – jak krásné by vše bylo, kdyby to maminka nechala na Vesmíru, jen si užívala lásku svého muže a těhotenství a nechala vše krásně plynout... užívala si a neřešila co bude za 16 let ???!!

- maminky obavy se stupňují – nemluví o nich se svým mužem (!!!!) - nechce mu přidělávat starosti, nechce ho zatěžovat, chce si nést své břímě sama ! - zase je to velká škoda, protože kdyby s ním maminka mluvila, uklidnil by jí a tím i miminka, je to velmi laskavý a moudrý muž (král), udělal by vše, aby jeho žena i dítě (děti) byly šťastné.... - není to typický panovník, jaké jsem už v terapiích viděla, kteří dokonce obviňovali svou ženu za to, že neporodila chlapce nebo dokonce nechali prvorozenou dívku zabít, má v sobě také spoustu lásky a něhy...

- maminka si všechny strachy nechává pro sebe, ale neuvědomuje si, že je přenáší na mimika

- zatím stále vnímám miminka neodděleně – společně, tedy zatím nevnímám, kde je ..... ale už je čas podívat se hlouběji přímo do její dušičky

- obě holčičky jsou zdravé, zhruba stejně velké, miminko 1. je trochu menší, drobnější

- proto začíná mít druhé, větší miminko a holčičku 1. větší starost – takovou ochranitelskou, dojemnou

- blíží se termín porodu, jak stoupá nejistota nebo spíše už nervozita maminky, tak stoupá nejistota (nervozita) u miminek, zejména u miminka 1 – u toho slabšího – toto slabší miminko je také mnohem citlivější, začíná to na něj mít velký vliv, přestává se vyvíjet

- větší miminko má o něj velké obavy, bojí se o něj

- neví, co má udělat, aby spustilo porod, chce, aby se už narodily ! Bojí se o menší miminko !

- menší miminko 1. je ale už odevzdané, chce vše nechat jak to je.... síly ho opouští – protože ho opustila láska k sobě samé a opustila ho důvěra maminky v jejich laskavá srdíčka a v laskavý Vesmír....

- menší miminko 1. necítí tu krásnou volnost a radost, kterou prožívaly v prvních dvou trimestrech... - bez této radosti a lehkosti se nechce narodit, chce zpátky do Světla

- větší miminko cítí stále větší stres, pocit zodpovědnosti !!!!

- menší miminko 1. má stále méně životní energie, větší miminko stále větší pocit zodpovědnosti za něj a pocity viny !!!!!!

- porod – větší miminko chce, aby šlo na svět nejdříve malé miminko .... - to ale nemá sílu

- malé miminko. prosí větší miminko, aby už šlo na svět, že přijde za ním....

větší miminko stále odmítá, bojí se – ale menší miminko ho žádá, at jde první – uvolnit cestu, že přijde za ním.... že určitě přijde za ním... že určitě budou spolu.......

vetší miminko nechce, ale protože se bojí, že když „to bude zdržovat“, že bude hůř malému miminku, přeci jen se připraví na cestu do života...

porod už pak jde rychle, větší miminko je v pořádku – je to cízí chladné prostředí – tolik se těší, až bude zase v blízkosti své malé sestřičky – až ucítí její teplíčko....

menší miminko, ale zase vnímá strach maminky – když se jako prvorozená narodila holčička - co bude, co když se jako druhorozený narodí syn – jaká bude rivalita, co bude až dospějou.....

Menší miminko má v sobě tolik lásky k větší sestřičce i k mamince.... a zároveň cítí obrovskou tíhu po ztrátě radosti a lehkosti !!!.... narodí se sice chvíli po sestřičce, ale tím, že ztratilo veškerou životní sílu, po několika minutách umírá.......

cítím obrovské pocity viny většího miminka !! hluboký smutek, prázdnotu i obrovské pocity viny !!

Cítím také pocity maminky – na jednu stranu obrovský smutek nad ztrátou miminka, opravdu velký smutek, ale částečně taková malinká úleva – kterou si ale maminka obrovsky vyčítá – nese si silné pocity viny za tuto svou slabost (úlevu) ! - vždy, když se smutkem vzpomínala na mrtvé slabé miminko, vždy se u ní projevil obrovský pocit viny a studu sama za sebe... tento stud a pocit viny jí už nikdy nedovolil radovat se z holčičky, která se narodila jako první

Větší holčička cítí obrovské prázdno, pocity viny, smutek - ale také trošku smutné výčitky na menší sestřičku – že jí slíbila, že budou spolu !!!!

Čistím tedy :

u vás, – tedy u miminka 1. - obnovuji pocit radosti a lehkosti, uvolňuji jistotu toho, že láska k sobě samé je vždy základem pro všechno ve Vesmíru a v životě !! - musíme začít od lásky sami k sobě - díky tomu pak můžeme druhým dát nejvíce !!!! Není to sobecké, naopak. Čím lépe nám bude uvnitř sobě samých, čím více se přijmeme se vším, co k nám patří, tím lépe se budou cítit lidi kolem nás. A pokud naši sílu lásky neunesou, pak je to taky dobře... Přijmout se se vším... to je moc moc důležité....je třeba se mít rádi se všemi „slabostmi“ - protože to jsme my !!! A čím více se přijmeme, tím méně se budou ty slabosti manifestovat (tím budou méně viditelné)... až postupně přejdeme v takou krásnou klidnou harmonii - třeba takovou, jakou jsem vnímala na počátku prenatálního vývoje obou miminek....

čistím (harmonizuji) u vás také hodně 1. čakru a také 6. a 7. čakru = napojení na Vesmírné energie.... na andělské energie....

Větší miminko máte v tomto životě..... myslím, že už tušíte, kdo to je..... Sama jste se na to ptala.... dnes přišla odpověď....

Maminku asi nemáte v tomto životě – nebo to není tak důležité... je to ale překrásný symbol toho, jak si vlastními obavami tvoříme bariéry a bolest.... Je moc důležité vše nechat plynout jako vodu v řece..... nechat plynout krásné zákonitosti Vesmíru, neprat se s nimi – jen všechny zkušenosti pozorovat, s láskou a nadhledem přijímat.... nestavit si předem bariéry ze strachu a obav... žít přítomným okamžikem !!!

Moc vám doporučuju přečíst si knihu Moc přítomného okamžiku... Z počátku se zdá být těžká na čtení (není to román), ale v druhé půlce už najdete její lehkost a velkou pravdu.

Zatím jsem jen zlehka čistila, vše nechávám tak nějak „živé“ . Pak odvedu i přivtělenou bytost, která už netrpělivě čeká

S láskou Iva

 

 

Dovolte lásce a léčivé energii andělů vstoupit do Vašeho běžného života.

                                                                                 

Andělé mají vnitřní sílu dotknout se každého z nás a nabídnout mu svoji ochranu, vedení a nekonečnou lásku.

 

Kontaktujte nás

Kontakt