ZÁKON PŘÍČINY A DŮSLEDKU
Veškeré dění na tomto světě podléhá principu příčiny a důsledku.Veškeré viditelné stvoření je,jak už název napovídá,působení,za nímž vždy stojí nějaký stvořitel,jehož vůle se tak projevuje.Kde je stvoření,musí být vždy stvořitel,neboť zákon říká:"Nic nepochází z ničeho."
Vždy existuje spojitost mezi tím,co bylo a tím co následuje.Veškeré dění se řídí zákonem příčiny a důsledku.
To,čemu říkáme náhoda,je pouze výrazem skryté,neznámé příčiny,nikdy se nic neděje bezdůvodně.
Můžeme samozřejmě dělat,co se nám zachce,ale v podstatě nemůžeme jen tak"chtít to,co chceme".
I pro naši vůli totiž existuje příčina,která se sestává z vlivů okolního prostředí,z mínění,zkušeností a okolností a ty všechny také mají svou příčinu.Přesto máme v každém okamžiku svého života možnost do tohoto řetězce zasáhnout,změnit působení,nebo také vytvořit novou příčinu.Mimo tento zákon však nic neexistuje a nic se neděje v rozporu s ním.Zákon sám nemá žádnou svobodu rozhodování o tom,co chce vyvolat.Říká jen:"Když stvořitel udělá tohle,stane se tohle,když udělá tamto,stane se tamto".Zákon je věrným služebníkem stvořitele a každý následek svou kvalitou a kvantitou odpovídá přesně své příčině.
Žádná náhoda tedy neexistuje,neboť i ta podléhá zákonu příčiny a následku.
Náhoda je to,co se mi na základě toho,jaký jsem přihodí.Náhoda a štěstí jsou pouze označení pro nepoznané souvislosti.První a poslední příčinou za veškerým zdáním je vždy ona tvořivá síla,jediná síla,které říkáme Bůh.Stvoření existuje tak dlouho,dokud neskončí působení poslední příčiny.
Působení zákona příčiny a následku vnímáme nejcitelněji,když se nám projeví jako osud.
Kurt Tepperwein
Duchovní zákony
